Kroky

Petr má důvod k radosti

Ahoj kamarádi, tady Radim!
Dnes mám pro vás příběh jednoho kluka. Vypráví o tom, jak se rozhodl, když mu bylo 13 let.

Od dětství jsem vyrůstal v rodině věřících a pravidelně jsme navštěvovali místní křesťanský sbor. Jako každé dítě z věřící rodiny jsem musel chodit do nedělní školy, což se přiznám, mě často dost nebavilo. Později jsem chodil do dorostu, kde jsem slýchával o Boží lásce a o Pánu Ježíši. Tam jsem se dozvěděl všechno, co bych měl udělat proto, abych mohl mít věčný život.

Nepochyboval jsem o tom, že Bůh existuje a je živý. Bral jsem jako samozřejmost, že když chodím od malička do sboru, patřím tak automaticky do církve. Občas jsem se modlil, doma jsme si večer četli z Bible, a měl jsem dojem, že je všechno v pořádku.
Ale nebylo.

Jednou o prázdninách jsem byl s mojí babičkou na pobytu křesťanských rodin. Bylo nás tam asi 100. Jeden večer se promítal film, který na mě hodně zapůsobil. Byl o tom, jaké to bude tady na zemi, až si Pán Ježíš přijde pro ty, kteří mu patří a co bude s těmi, kteří v něho neuvěřili a zůstanou tady. Tenkrát jsem si uvědomil, že vlastně i já jsem jeden z těch, kteří by tady zůstali, kdyby dnes Pán Ježíš přišel. Sice do Jeho církve chodím, ale Jemu jsem se ještě neodevzdal. Došlo mi, že se na mě stále vztahuje spravedlivý Boží trest. V Bibli je napsáno, že trestem za hřích je věčná smrt. O tom se píše v Římanům 6:23 „Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu“. A já jsem byl vlastně pořád před Bohem hříšník, protože jsem nepřijal odpuštění hříchů, které Bůh nabízí skrze oběť Pána Ježíše. Bůh mě k sobě nemůže přijmout, protože nenávidí hřích a já jsem do té doby udělal hodně špatných věcí. Poznal jsem, že prostřednictvím toho filmu ke mně Pán Ježíš mluví a chce mi ukázat, jak bych bez Něho dopadl. Večer jsem šel sám do našeho pokoje a tam jsem se modlil. Prosil jsem Pána Ježíše za odpuštění všech mých hříchů. Řekl jsem mu také: „Pane Ježíši, děkuji Ti za to, že jsi zemřel i za mě a moje hříchy. Chci abys od teď řídil můj život a přijímám Tě jako svého Pána“.

Vím, že mě tenkrát vyslyšel a před Bohem jsou teď všechny moje hříchy jednou provždy smazány. Měl jsem a do dneška z toho mám velikou radost a prožívám pokoj.

Teprve tehdy jsem si opravdu uvědomil, co pro mě Pán Ježíš všechno podstoupil na kříži a jak mě má rád. Od té doby jsem pomalu začal poznávat Jeho vedení a pomoc v životních situacích. Vím, že se na Něj můžu ve všem spolehnout a svěřovat mu svoje rozhodování, protože dokáže můj život řídit lépe než já sám. Díky jeho oběti mám teď věčný život a z toho se můžu radovat i když přijdou těžkosti, starosti a problémy. To prožívám už skoro dvacet let.

Petr