Kroky

Už toho víme hodně o „ZLATÉM MĚSTĚ“ i o tom, jak se nám v něm bude bydlet. Hodně toho víme o HŘÍCHU, který je černý a špinavý a který nás do „ZLATÉHO MĚSTA“ nechce pustit. A víme, že Pán Ježíš zemřel na kříži, aby jeho KREV mohla naše černé hříchy umýt a otevřít brány „ZLATÉHO MĚSTA“. Náše barevné vyprávění však nekončí. Svůj příběh vypráví barva BÍLÁ.

BÍLÉ jsou mraky tancující na nebi. Je to radost, lehnout si v létě do trávy a pozorovat ty malé beránky, jak poskakují sem a tam. BÍLÝ je list papíru. A pokud ho zrovna nepočmáráme nevzhlednými klikyháky, můžeme na něj nakreslit svou radost. Něco, co nás těší a co máme rádi. BÍLÁ je také barva sněhu. Podzimní plískanice nám mohou úplně zkazit náladu. A když už z té vší špíny máme dost, stane se něco móóóc zvláštního. Probudíme se do BÍLÉHO rána. Všechna ta špína je přikryta BĚLOUČKÝM snížkem. Jaká radost a jaká nádhera. Tatam je špatná nálada. Máme obrovskou radost, že to špinavé a zablácené je čisťoučké a zářivé. Bílá barva nám prostě vypráví o „ČISTOTĚ A RADOSTI“.

Já hlava děravá. Ještěže jsem si vzpomněl! BÍLOU barvu mají i svatební šaty. Každá slečna, která svatební šaty obléká, vypadá vždycky moc hezky. Nastrojená, upravená a čistá. A proč? No přece, aby neudělala ženichovi a svatebním hostům ostudu. Umíte si představit, že by nevěsta přijela na svatbu neučesaná, v roztrhaných špinavých šatech a s černou šmouhou na tváři? To by ten její ženich asi utekl. Ale na ČISTOU, nastrojenou nevěstu je radost se podívat.

Vy si teď asi říkáte, jak to všechno souvisí se „ZLATÝM MĚSTEM“. Tak já vám prozradím tajemství! Až přijdeme do „ZLATÉHO MĚSTA“, Pán Bůh pro nás uspořádá velkou hostinu. Pozve nás ke svatebnímu stolu. Bude to velká sláva. Andělské chóry budou zpívat chvály a velebit Boha. A my se k nim přidáme. To bude nádhera. Ale pozor! Musíme mít oblečené BÍLÉ ROUCHO – tedy BÍLÉ ŠATY. Bez nich by vás totiž na tu královskou hostinu nepustili.

Nestačí tedy jenom vědět, kudy vede cesta do „ZLATÉHO MĚSTA“ . Nestačí jen vědět, že jeho brány se otevírají, až když KREV Pána Ježíše umyje naše černé HŘÍ- CHY. Abychom tam mohli vejít, musíme si obléci BÍLÉ šaty.

(pokračování na další straně)