|
Tip pro zpestření: Přečtěte si tento příběh celá rodina společně. Jeden bude číst nahlasa ostatní, když uslyší slovo klobouk (v různých tvarech),
si musí dát ruku na hlavu. Když někdo zapomene nebo se opozdí, má trestný bod. Na závěr můžete odměnit vítěze nebo naopak ten, kdo prohraje,
musí splnit nějaký veselý úkol – to už záleží na vás. |
|
Pokud chcete podpořit podobné dítě, jako je Kirk Sherwin, navštivte www.incz.info nebo kontaktujte Nadaci Mezinárodní potřeby, Hlavní 91, Smržovka, 468 41 Tanvald,
tel. 483 394 202, mob. 732 373 573, 603 531 138, e-mail: incz incz.info. |
o čem film je, pro koho film je, líbí se mi, že, každý z nás má svého obra,
kde ho můžete vidět |
|
Dědo ty už hodně pamatuješ, že?“ „No, chlapče, už jsem toho na tom světě hodně pochodil a zažil. A proč se ptáš?“„Že bys mi mohl něco o tom povídat,když teď máme zrovna čas, abys to nezapomněl.“„Když chceš poslouchat, budu rád vzpomínat a vyprávět“. |
|
„Ne, Boha nikdy nikdo neviděl,“ vybavuje se mi zase jiný verš. „Nevím, jak vypadá, ale když něco není vidět, tak to ještě neznamená, že to není. Jsou lidé, kteří říkají, ´Dokud Boha neuvidím, tak tomu neuvěřím´. Ale to by zrovna mohli říkat, že dokud neuvidí vzduch, tak nezačnou dýchat.“ Skoro jsem se rozčílila. Ne na Honzíka, ale na všechny ty výmluvy lidí, co Boha poznat nechtějí. Malý rozumbrada se prodírá po pás vysokou trávou. Vypadá, že mu ta debata už stačila a že mravenci a klacky jsou přece jen zajímavější, ale mě bleskl hlavou ještě jeden nápad. „Znáš tetu Jitku z Kanady?“ ptám se.„No, nikdy jsem ji neviděl, ale mám od ní dvě trička s takovýma proužkama. A přání k narozeninám. Bylo v něm 5 dolarů, to jsou cizí peníze, víš?“ „Jo,vím. Já jsem ji taky nikdy neviděla, a taky od ní dostávám dopisy. No, a tak je to i s Bohem, víš?“ „Bůh žije v Kanadě a píše ti dopisy?“ hledí na mě Honzík ohromeně. |
|
Milí kamarádi! Po chanukových prázdninách skončila dvouměsíční stávka učitelů a my teď máme co dohánět. A zkrátí nám letní prázdniny. Učitelé bojovali za zvýšení platů, navrácení vyučovacích hodin a snížení počtu žáků ve třídě. V některých třídách je i čtyřicet dětí a to se špatně učí i učitelům i dětem. Ale moc toho nedosáhli................................................... |
|
Na tiskové konferenci byli nám známí - moderátor Aleš Cibulka, herec Tomáš Töpfer a další významní hosté. Nejraději bychom si popovídaly se všemi soutěžícími, ale to se v daném čase nedalo stihnout.
Postupně jsme oslovily 5 z nich a dověděly jsme se:................................................. |
|
Zdravím všechny muzikanty nebo ty, kdo muziku rádi poslouchají. Do naší hudební sestavy, kterou zatím tvoří buben, housle, flétna a zvonkohra, dnes přibude pátý nástroj. A je to nástroj, pod kterým se nám podlaha pěkně prohne a na který potřebujeme téměř jeden samostatný pokoj. Alespoň tehdy, když je to ten, kterému se říká „křídlo“. Už víte? Je velký, černý, těžký, usmívá se řadou bílých zubu a blýský zlatými pedály . Už jste určitě přišli na to, že se jedná o klavír. A já bych řekla, že mnozí z vás nějaký klavír doma máte, že se na něj učíte hrát, nebo jste to alespoň někdy zkoušeli. Klavír má totiž oproti houslím nebo trubce jednu obrovskou výhodu. Nemusíme se pracně učit vyloudit z něj nějaký pěkný tón. Stačí prostě zmáčknout klapku a je to tady. Kámen úrazu je v tom, že těch klapek je hóóódně moc. Přesně 88. A zvládnout deseti prsty 88 klapek, zas není tak úplná malina, viďte? |
|
Celý článek...
|
|
 Petr: „Aslane, pověz nám něco o C.S.Lewisovi, jo“?
Zuzana: „Ano, napsal o nás a o Narnii a my o něm skoro nic nevíme.“
Aslan: „Vrrr…, dobrá tedy,…jeho jméno je Clive, narodil se do jedné severoirské rodiny…už to bude pomalu před 110 lety. Bydleli v domě
na předměstí Belfastu. Měl staršího bratra Warrena – byli velcí kamarádi a jako kluci jezdili na dlouhé projížďky na kolech. Ale nebylo jim pořád veselo. V jednom jediném roce jim smrt vzala maminku, dědečka i strýce.“
Lucinka: „To je teda smutný.“ Aslan: „Je, ale patří to k životu.“ Edmund: „A co škola, bavila ho?“ Aslan: „Ano i ne, bavily ho jazyky – angličtina, řečtina, latina a potkal dobré učitele. Ale na některých stupních školy panovaly děsivé způsoby, jako ponižování a šikana. Tady taky ztratil víru, ke které byl od dětství vedený. Během školních let však také potkal spoustu kamarádů, se kterými se přátelil potom celý život. Pro víru v Ježíše Krista jako svého Spasitele se opravdově rozhodl až později, když mu bylo skoro třicet. Jedním z jeho přátel, který ho podporoval ve víře a psaní, byl třeba J.R.R.Tolkien.“................ |
|
Sluníčko pálilo, byl parný den a já jsem měl za úkol osvěžovat svým dechem velký les. Spokojeně jsem profukoval mezi zelenými stromy a ovíval květy rostlin, narážel do větví, až jsem hekal a byly to pro mě šťastné okamžiky. Zvířátka v tom horku odpočívala ve větvích i na zemi a všude panoval klid. Jenže za chvíli ten klid něco narušilo.
Nejdříve jsem nevěděl, co to je, ale pak.. Ucítil jsem podivný zápach. Zahýbal jsem svým větrným nosíkem a letěl jsem blíž. A ztrnul jsem hrůzou. Ten pach byl kouř a v dáli jsem už zahlédl, jak les hoří. Kyslíku by se ve mně nedořezal. Zbledl jsem ještě víc než vypadám, letěl zpátky a křičel: „Pozor, pozor, hoříííí!“ |
|
„Já jsem přece bazilišek,“odpověděla se smíchem. „Tys o mě ještě neslyšel?“ „Já nevím. Snad jen v pohádkách. Ale tam jsi taková podivná příšera, či had.
Jenže to asi nebude pravda, že ano? Jak tak koukám, jsi krásná ještěrka.“ „Ba jo,to jsem,“ pokyvoval bazilišek hlavou,
až se mu přilbička natřásala. „Někteří lidé mají takové divné představy. Jenže já jsem neškodný. Dokonce mi říkají Ježíšova ještěrka.Právě pro to běhání po vodě. Ale chodit po ní neumím, to ne. Musím běžet, abych se neponořil. Mám na to takové fajnové prstíky,“
P.S. kdybyste chtěli vidět, jak bazilišek vypadá a utíká, koukněte na tuto adresu:
http://www.youtube.com/watch?v=oBi3_O0xnOk
|
|
JAK POZNÁM, ŽE SE ZE MĚ STALA „PUBERŤAČKA“!
Kromě fyzických změn přicházejí také změny psychické, které jsou způsobené především hormonálně. To si ale necháme na jindy. A co vás čeká příště? Příště se budeme ptát: „JAK POZNÁM, ŽE SE ZE MĚ STAL „PUBERŤÁK“! Takže
kluci – dneska to sice bylo o holkách, ale příště to bude zase o vás |
|
V sobotu 26. ledna měly holky vyráběčku a já tam dělám čajovníka – to znamená, že se jim starám o pohoštění. Moc mě to baví, jsem mezi více holkama totiž jedinej kluk. Ta vyráběčka znamená, že holky ze sboru přijdou k nám a různě malují na trička, savují, lepí ubrousky, batikují a u toho zpívají, povídají si a tak. Jsem rád, že mám své místo a někam patřím. A že nejsem sám............. |
|
Tento rok máme pro vás nějaké novinky.
Pár Louskáčkových oříšků se rozkutálelo po časopise takže několik úkolů najdete přímo u článků. |
|
Celý článek...
|
|
|
.png)
.png)
ARCHIV 
