Kroky

Držíte v ruce poslední číslo časopisu KROKY. Jsem vděčná, že to není úplně poslední, ale pouze poslední letošní. S napětím vždycky čekáme na to, jak finančně uzavřeme rok. Díky Bohu máme sponzory. Jsou to čtenáři, kteří platí předplatné místo Kč 240,- třeba 250,- nebo 300,- ale i 500, dokonce 2 posílají 1.000,-Kč. Proto mohou KROKY chodit i do některých knihoven, Dětských domovů, na různá křesťanská setkání a misijním organizacím, nejsme závislí na inzerátech a nemusíme zdražovat. Všem, kteří řádně platí předplatné a kteří nám tou vyšší platbou pomáhají, moc děkujeme.

Redakční rada je skupina dobrovolníků, kterým na dětech a dorostu velmi záleží, protože je mají rádi a rádi se s nimi dělí o vědomosti a schopnosti, které jim Bůh svěřil.

Jim patří dík čtenářů, kteří se na příchod KROKů pravidelně těší. Není dost dobře možné je věkově nějak ohraničit, protože je to časopis, který čím dál víc oslovuje celou rodinu a pomáhá tomu, aby rodiče s dětmi trávili společně zajímavý čas u zdroje moudrosti a zabývali se tématy, která jsou důležitá pro život současný i věčnost.

S Boží pomocí chceme pokračovat i v příštím roce. Velmi nám záleží na každém čtenáři, učiteli předškoláků, na každém vedoucím dorostu či hlídce RR nebo skupině AWANA, kteří budou časopis odebírat třeba jednotlivě nebo pro skupinu – pravděpodobně i v internetové podobě.

Zdravím s přáním moudrosti, pokoje a radosti v Boží blízkosti

Irena Zemanová

Přemýšlím o tom, za kým vlastně KROKY chodí. Na titulce je uvedeno, že je to křesťanský časopis nejen pro děti. Na svých 40ti stránkách přináší úkoly a čtení pro školáky, kteří se už pomalu se školou loučí. Nabízí náměty k diskuzím a měření vědomostí na skupině dorostu, ale i v nedělní škole. Záleží na tom, o čem všem si tam povídají a jak rozšiřují své vědomosti a znalosti nejen biblické. Samozřejmě jsou tu i stránky připravené pro samostatné prvňáky, kteří znají čísla, umí něco přečíst a taky vybarvovat. Když je při tom někdo další z rodiny a třeba to pochválí, tak se radost určitě násobí.

Ale pozor! I učitelé předškoláků najdou inspiraci pro to, jak děti zaujmout a něco naučit. Nemusí být spolu jen proto, aby na bohoslužbách nerušili. (A nezlobili doma?)

V poslední době si sekulární svět všímá toho, jak je velmi důležité, aby rodiny spolu trávily čas, aby rodiče byli s dětmi nejen v nákupních centrech. Čtenáři Bible to vědí už dávno. Stačí si přečíst prvních 8 veršů Žalmu 78. Že maminky jsou více s dětmi, to se nějak předpokládá. Ale Hospodin klade velký důraz na úlohu otců a na společenství celé rodiny. Možná právě společné chvíle s časopisem KROKY budou příležitostí ke sdílení a poznávání.

Hodně radosti k tomu přeje za všechny spolupracovníky

Irena Zemanová

Heslo dne: 5. Mojžíšova 6, 4-7

Prázdniny jsou za námi a škola je před námi - to ví rodiče i děti, všichni naši čtenáři.

S KROKY, které držíte v ruce, se v dopisech našich dopisovatelů ohlédneme zpět za prázdninami, ale také trochu se připravíme na to, co nás čeká, co je před námi. Některé nové úkoly se mohou zdát jako hory, ale Awana nám radí, jak na ně. Budeme se muset často rozhodovat a býváme nerozhodní i bezradní. Ale my víme, na koho se můžeme a máme obracet, kdo nám dává radu a chce nás vším provést. Nerozhodný byl i Barák a Bůh dal svémi lidu vítězství. Ve škole se často setkáváme se závistí. Jak na ni nám poradí Kuba. Jak na další problémy, se kterými se setkávají starší žáci, se dozvíme z Dopisů důvěry. A všichni si už mohou začít cvičit myšlení nad Zatoulanými oříšky a s Louskáčkem. Přinášíme změnu = vylepšení. Jak jste úspěšní v hledání správných odpovědí se dozvíte někde už v tomto čísle. Vyluštení slouží jako kontrola, ne přímo nápověda.

Budeme rádi, když vám přinášené náměty poslouží jako téma pro rozhovory doma či v klubu nebo besídce a dorostu. Je moc dobré umět o tom, na co myslím, o čem přemýšlím, mluvit a svoje názory, které mohou být jiné, než mají spolužáci, umět obhájit. Víra v Boha a důvěra v Jeho lásku a moc není „berlička“, ale jistota, která je pevná, i když všechno kolem nás se mění, třeba střídá a kymácí.

S přáním pevné půdy pod nohama všechny zdraví

Irena Zemanová

V životě se střídají radosti i starosti. V minulém čísle jsem se s vámi dělila o tři radosti, tentokrát to jsou starosti.

Vy, milí čtenáři, znáte Štěpána a Káju z dopisů, které pravidelně už několik let pro vás do časopisu posílají. Teď jim k těm „normálním“ starostem přibyly nezaviněné problémy ve škole a to dost velké.

Takovým stinným životním úsekem prochází i teta Míša.

Slunné i deštivé a podmračené dny se střídají nejen jako počasí v přírodě, ale i v životě každého člověka. Život je jako cesta, velký rozdíl je ale v tom, jestli ty moje kroky vedou po cestě za Pánem Ježíšem. On totiž slíbil, že s námi je.

Boží úmysly s námi jsou o pokoji a ne o trápení. Někdy si třeba ověřuje, jestli Ho máme rádi a jak moc Mu důvěřujeme. On to ví, ale chce, abychom si uvědomili i my, jak na tom jsme.

Jako Boží děti jsme vlastně sourozenci a můžeme se za sebe přimlouvat. Apoštol Pavel to dělal také. Můžeme spolu sdílet svoje radosti i starosti, jedni druhým pomáhat to břemeno nést.

A tak vám to píšu. Můžete se za ně přimlouvat také a můžete jim třeba napsat, že jejich články čtete a jestli vám pomáhají nebo dělají radost.

Za všechny spolupracovníky zdraví a krásné prázdniny přeje

Irena Zemanová

V poslední době mi několik situací udělalo radost. Uvedu tři, které se týkají Kroků.

Jedna maminka volala do redakce, že syn někde v církvi objevil časopis Kroky, a že ho chce odebírat. Zaplatili, ale zatím nic nedostali. Domluvily jsme se, že složenky redakce nedostává a bez variabilního symbolu nevíme, kdo platil. Podle data jsme úhradu našly a Kroky už za čtenářem odešly.

Jela jsem učit na jeden seminář. Do toho města posílám Kroky jen na jednu adresu, tak jsem několik čísel vzala na ukázku – propagci. Studentky byly ve věku 16 až 29 let a když viděly nová čísla časopisu, bylo slyšet: „To je super, my jsme na tom vyrostly! A jsou tam ještě tyhle články ... a tyhle příběhy!“ Ukázalo se, že posílám sice na jednu adresu, ale více kusů a ten adresát to objednává do sboru. Rády si Kroky rozebraly a znovu se začetly.

Máme dvě nové dopisovatelky – školačky, s jejichž příběhy se budete moct setkávat na stránkách Kroků už od tohoto čísla! A další je už „na startovní čáře“. Tak a teď už je potřeba jen víc nových čtenářů. Rozhlédni se – nevidíš, neznáš někoho, za kým by Kroky mohly také chodit?

Přeji všem krásné, barevné, voňavé jarní dny a v každém z nich aspoň jednu radost.
Irena Zemanová

Milí čtenáři, jsem ráda, že můžete držet v rukách další číslo vašeho časopisu. Není vůbec samozřejmostí, že se Kroky rozešly za svými čtenáři. Jsme rádi, že můžeme mezi nimi přivítat i nové.

V tomto roce se budete setkávat se seriálem Dopisy důvěry a Příběhy z historie. Nahradí třináctou komnatu a Proti proudu. Dlouholetým naším společníkem zůstanou i dál: Profesor Škopík s netopýrkem, detektivní příběhy a čtení od našich věrných dopisovatelů Káji a Štěpána – ten od roku 2005. Budeme pokračovat v tématu Počítače.

Jedna čtenářka napsala, že něco postrádá, a tak od příštího čísla budeme mít další seriálek, ale to vám neprozradím, předpokládám, že budete rádi. Můžete číst sami, můžete společně s ostatními členy rodiny hledat zatoulané oříšky, louskat Louskáčka, jít po stopách detektiva a diskutovat o článcích, které vás zaujaly.

Kroky vás zavedou ke dveřím, které se otevírají Pravdě, na cestu možná trochu náročnou, ale bezpečnou, po které se dá jít s radostí a pokojem. Zdravím naším heslem: „Jistým krokem správným směrem!“

Za všechny spolupracovníky,
Irena Zemanová

P.S.
Napište si o zbylá čísla starších ročníků!
Pošlete Kroky i za svými přáteli!

Víte vůbec, co všechno můžete v Krocích najít? Vy děti asi ano, ale co vaši rodiče? Někdo hned nalistuje svůj oblíbený foto-příběh, jiný zase hádanky a další časopis jen zběžně projde. Já osobně hned hledám příběhy Ivety Doleželové o zajímavých živočiších, kteří nás udivují svým „technickým vybavením“ od Pána Boha. Kam se hrabou pánové od Applu nebo Microsoftu. Teta Irena Zemanová, šéfová nás redaktorů, tzv. šéfredaktorka, má mnoho dopisů od vás dětí, kde si „stěžujete“, že vám časopis nejprve zabaví tatínek, aby si ho přečetl. Ale to je moc dobře, děti, protože alespoň jej nemusíte rodičům nenápadně podstrkovat.

Kroky jsou opravdu časopisem, který se tváří být jen pro děti. Když se však do něj začtou vaši rodiče, mohu potvrdit, že tam najdou dostatek inspirace i pro sebe – třeba rodičovská trápeníčka viděná vašima očima nebo pohled do vašeho světa, o kterém si my dospělí myslíme, že jej dobře známe. Někdy to však klame.

Abychom se my rodiče dozvěděli, čím vy, naše děti, žijete, o čem přemýšlíte a co řešíte, na to je potřeba si s vámi sednout a udělat si na vás čas. Pokud jste ještě malí, jde to snáze – začneme si s vámi prostě hrát. S těmi většími z vás to však již tak snadné není – někteří z nás rodičů těžko páčíme z dětí jejich pocity a postoje, protože k vám neumíme najít klíč. Ztratili jsme ho někdy po zahájení vaší školní docházky. A to nemluvím o duchovních tématech, která bychom měli s vámi dětmi otevírat předně my, vaši nejbližší – rodiče.

Awana chce sborům vyjít vstříc i v oblasti podpory rodičovství a pracuje na projektu, který může rodičům v naplnění potřeby duchovně komunikovat se svými dětmi efektivně pomoci. Projekt se jmenuje Domácí Awana. Jde v podstatě o to, sejít se jednou týdně jako rodina nad něčím, co vás děti baví, při tom si popovídat o Bibli a splnit jednu dvě lekce v Awana příručce. V neděli se pak vaši rodiče ve sboru setkají s tzv. koordinátorem Domácí Awany, kterého sborům vyškolíme, aby uměl rodiče v této oblasti povzbuzovat a zároveň aby sledoval váš postup ve vašich osobních příručkách. Tak co, děcka, nebylo by to fajn mít jednou týdně společný čas s tátou a mámou? Tak udělejte první kroky k Domácí Awaně. Prostě poproste vaše rodiče, aby se o ní poradili s vaším kazatelem, nebo jim na internetu otevřete stránku www.awana.cz, kde najdou další informace. Školení koordinátorů Domácí Awany bude 27. – 29. ledna 2012 v Pardubicích. Pak už můžete začít!

Přeji vám krásné Vánoce a ještě krásnější chvíle s vašimi rodiči a Pánem Ježíšem.

Váš strýček kazatel,
Radek Kalenský

Milí čtenáři, přišlo za vámi poslední letošní číslo časopisu KROKY. Vždycky žasnu nad tím, jak obdarované lidi Bůh shromáždil jako redakční spolupracovníky. Opravdu si té společnosti vážím. A opravdu je mi líto, že tak málo lidí z těch, kteří se hlásí k Pánu Ježíši, ať už školáků či jejich rodičů nebo vedoucích různých skupin či klubů, si ho přečte. Času máme všichni málo, proto nám Bůh ve svém slově radí, abychom ho nepromarnili, využívali, s ním hospodařili.

A přece některé články mohou inspirovat mladší školáky (ve spolupráci s rodiči), jiné starší školáky, další jejich rodiče, dávají náměty pro rozhovory a diskuze i ve skupinách a klubech. Hodně čtenářů se zamýšlí nad Louskáčkovými oříšky, ale velice málo mu pošle vyluštění.

V příštím roce nám k tomu hospodaření s časem přibude i náročnější hospodaření s penězi. Velmi stojíme o zpětnou vazbu = vaše názory (i kritické), návrhy.

Jsme rádi, že se můžeme dělit s vámi, našimi čtenáři, o radosti a starosti, které patří k životu i těch, kdo ho vložili do Božích rukou jako Jeho děti pro oběť Pána Ježíše, ať jsou mladí nebo už moc ne.

Jsme rádi, že i v příštím roce se s vámi budeme setkávat. Většina seriálů pokračuje a přibudou další. Sledujte, prosím, naše webové stránky a pište nám.

Přejeme vám do všech situací příštího roku moudrost, radost a pokoj.

Irena Zemanová

Když jsem vyšel z klimatizované budovy ven na ulici, zamlžily se mi brýle, tak velká vlhkost byla v exotickém Singapuru. Není divu, když leží pouhých 150 km nad rovníkem. Singapur je ostrov jižně od Malajsie velký asi jako 1,5 Prahy. Abyste se však přiblížili hustotě obyvatel Singapuru, museli byste do Prahy nacpat ještě šestkrát více obyvatel, než má. Že je to bývalá anglická kolonie, poznáte snadno – řidiči tam totiž stejně jako v Anglii jezdí vlevo. Do této dálavy jsem byl začátkem září pozván na konferenci celosvětového hnutí „Fórum 4/14“. Onen tajemný název skrývá jednoduché vysvětlení – jde o věkové okno dětí od 4 do 14 let, které Pán Bůh takřka po celém světě duchovně probouzí, aby na tuto generaci upozornil. Začíná být totiž ohroženým druhem – podobně jako tamní tygr sumaterský. Na světě žijí téměř 3 miliardy dětí. Z toho polovina jich je skutečně ohrožena na životě – žije v bídě a hladu.

Nejvíce jsou však děti ohroženy na životě věčném. Hnutí 4/14 si klade za cíl probudit sbory, církve a křesťanské organizace na celém světě, aby se těmito dvěma problémy – dětským hladomorem a životem věčným – zabývaly.

U nás doma hladomor nemáme, ale české děti mají stejnou potřebu být nasyceny věčným chlebem – tedy Kristem – jako jinde ve světě. Statistika věda je, má však cenné údaje: představte si tři české děti z křesťanské rodiny. Jedno z nich (podle neoficiálních statistik) v dospělosti zcela odejde od Boha. Druhé dítě sice uvěří v Krista, ale stane se v dospělosti naprosto pasivním, tzv. nedělním křesťanem. Pouze jedno dítě z našich křesťanských rodin se stane aktivním živým křesťanem – učedníkem Pána Ježíše. Proč se tak děje! Všechny tři děti zažily ve svém domovském sboru kvalitní duchovní péči v besídce, dětském klubu nebo dorostu, či mládeži. Kupodivu právě v tom je problém – rodiče se na to až příliš spolehli. Od koho však, děti, přirozeně přijímáte základ svých křesťanských postojů a chování? Kdo se s vámi každý den modlí, vypráví biblické příběhy nebo čte na dobrou noc? Kdo má na vás největší vliv? Rodiče. Oni to jsou, kdo pokládají daleko pevnější duchovní základ než všechny sebelepší výchovné struktury sboru.

Milí rodiče, pojďme něco udělat – třeba přijet 12. listopadu 2011 na „Fórum 4/14“ do Pardubic. Nenechme však další generaci 4/14 odejít od Boha.

Radek Kalenský
kazatel, misionář
Awana ČR

Podzim mám hodně ráda. Pro jeho barevnost i bohatost úrody. Na polích a vinicích se sklízí výsledky celoroční práce. Po dovolených a po prázdninách se s novou chutí a novými předsevzetími dáváme do díla.

I tyto KROKY vám představují mimo pravidelné rubriky a autory něco nového – články od našich dvou čtenářek. Jeden je o PC. Od příštího čísla bychom se totiž chtěli počítačům i plusům a mínusům, které s nimi souvisejí, věnovat víc a na pokračování.

Jsme rádi, že přibývají noví čtenáři, ale zatím jich není tolik jako těch, kteří se s námi loučí, protože se mezi školáky už nepočítají. Stále jsou ještě nedělní školy, dorosty, Awana kluby nebo hlídky RR, které neobjevily, že KROKY přináší jejich vedoucím ( i rodičům) inspiraci a možnost společné činnosti při čtení, luštění a diskutování o předkládaných tématech.

Je to časopis vlastně odborný a nabízené téma nemá na našem trhu pro danou věkovou kategorii náhradu.

Budeme moc rádi, když nás ve svém okolí doporučíte a když nám také doporučíte někoho, kdo by se mohl starat o naše webové stránky nebo s námi jinak spolupracovat.

Přeji příjemné podzimní slunné dny! A pro ty deštivé a mlhavé, které také přijdou, zdravím naším heslem:

JISTÝM KROKEM SPRÁVNÝM SMĚREM!

Irena Zemanová

Milí čtenáři, milí rodičové.

Listuji čtvrtým číslem časopisu Kroky a musím se usmívat: Máme trhat „svůj plášť“ i zašívat (díry vztahů), ale Pán Ježíš má pro nás připravenou bílou barvu odpuštění a svatební šaty. Dívá se na nás s láskou. Každý je pro něho vzácný a drahý. Nemusíme se bát být třeba osamocení jako Jan ve vyhnanství. Právě tam mu Bůh odhaloval svá tajemství a budoucnost. Je dobré Ho oslavovat a svým životem druhým na Něho svítit. Dává se nám poznat ve svém slově i v přírodě, její mnohotvarou krásou a účelností. Netopýrek nás vždycky upozorňuje na něco, co nemohlo být dílem náhody, ale je Stvořitelovým záměrem.

Několikrát jsme vybízeni k tomu, abychom se ve zbožnosti cvičili, odhazovali, co je zbytečnou zátěží a nebáli se, jako se nebál David, protože Hospodin byl s ním.

Obrazové seriály nám ukazují na to, jak Bůh provázel svou mocí své služebníky dřív a slyší prosby i dnes.

Takto jsme prošli všechny články. Bohatá nabídka, že?

Moc nám záleží na tom, aby vám Kroky přinášely zábavu i poučení, které žádný jiný časopis nenabízí. Nemusí chodit do každé rodiny. Ale v každé nedělní škole či dorostu, Awana klubu nebo RR hlídce by měli odebírat aspoň jeden výtisk, abyste se mohli sdílet.

Na vaši spolupráci při propagaci se těší a už teď za ni děkuje za spolupracovníky

Irena Zemanová

Opět mne upoutalo několik článků.

Víte, že o pavoukovi je zmínka i v Bibli? (Př 30,28 kr.) Vždycky mne zaujme, jak se v té přírodě všechno „náhodou“ udělalo tak dokonale. A ti „vývojově nižší“ živočichové jsou v mnohém dokonalejší než my. Nestojí to za zamyšlení? (článek na straně 3)

Rychlé šípy jako hrdiny Foglarových románů zná jistě hodně rodičů a prarodičů. Jsou počítačoví hrdinové také tak zásadoví, čestní, obětaví a milovníci přírody? Jsme dobrými vzory pro nastupující generaci aspoň my dospělí? Na nás – našem jednání a postojích – je vidět, jestli opravdu věříme tomu, co deklarujeme. (na straně 7)

Děti mají problémy, řeší je, svádí boje. Potřebují vidět, že život s Bohem je realita. (strana 18 a 23)

I dnes je důležité být ve správný čas na správném místě. Filip byl, protože uměl naslouchat Bohu i lidem. Proto ho mohl Bůh použít. (strana 8)

Kroky do neznáma nás tentokrát zavedly k noční obloze (strana 10). Je úžasné, že Bůh, který to všechno učinil a kterého všechny planety a hvězdy poslouchají, protože se pohybují po drahách, které jim vyměřil, má zájem o každého člověka. Proto Pán Ježíš přišel a vybojoval to velké vítězství (str. 12). Máme důvod ke chvalám a radosti. V Jeho ruce jsme v bezpečí. Nenechme se spoutat žádnými líbivými lidskými řečmi, nabídkami a ideologiemi.

O tom všem se dočtete, když budete procházet Kroky, které držíte v ruce. Přeji Vám k tomu příjemný čas.

Irena Zemanová

 Volím - volíš - volíme

... jsme slyšeli minulý měsíc velmi často - ve škole, v práci, z rádia, televize i doma. To byly volby, které se konají podle určitých zákonů a ve stanovených termínech.

Ale víte, že jsme vlastně voliči od rána do večera a každý den?

Volíš - vybíráš si, které tričko si oblečeš, kdy a co budeš obědvat, co budeš dělat odpoledne, s kým budeš kamarádit, komu svěříš nějaké svoje tajemství či starosti.

Jsou činnosti, které dělat máme a musíme, vybírat si nemůžeme. V tom případě je lepší moc nepřemýšlet, jak se z toho vyvlíknout, ale vymyslet, jak na tom najít něco zajímavého a lákavého. Vyzkoušejte sami, že to jde. Volme vetřícný přístup k problémům.

Někdy je problémem také to, že neumíme říct jasně svůj názor. A když se nám to povede, tak ho hájíme tvrdě a nekompromisně. Ale pozor - každý má právo na svůj názor a na jeho obhajobu. Teď stojíme před volbou mezi "bojem" za svou pravdu - svůj názor a zdvořilým respektováním druhého.

Ve Slově Božím je mnoho obojího. Důležité je volit takové jednátí a postoje, které provází Bůh svým požehnáním.

Několik článků tohoto čísla nás upozorňuje na důležitost správné volby a správného rozhodnutí. V různých situacích záleží na každém jednotlivě, komu - čemu dá svůj hlas.

Vžycky dobrou volbu všem upřímně přeje za redakci

Myslím, že většina z nás se už dostala do situace Pavlíka z Awany a řešila problém: přizpůsobit se nebo být Ťulpas? (- přinejmenším). Nám lidem se určitě víc líbí být slavným nebo aspoň důležitým či obdivuhodným. Tedy přece jenom se od ostatních nějak lišit. V průběhu života nám k tomu Bůh dává hodně příležitostí. A pokud jsme se pro oběť Pána Ježíše stali Jeho dětmi, může tu naši jinakost použít ke své oslavě, použít tak, abychom byli částí Jeho slávy.
Že si tak Eliáš schovaný u potoka Kerítu, kde ho zásobovali havrani, nepřipadal? My to s odstupem doby a v dalších souvislostech můžeme vidět jinak. Není i to třeba důkazem, že stvoření poslouchá svého stvořitele? A kdyby bylo pravdou, že Příroda si vývojem účelově vybírá to lepší, užitečné a pod, bylo by na zemi místo pro vombaty, gekony a různé pouštní brouky? A další krásná barevná stvoření v mořských hlubinách?
K takovým úvahám a zajímavostem vás dovedou KROKY, které právě držíte v ruce. Moudrý Šalomoun říká: Sláva Boží je věc ukrýt, sláva králů je věc prozkoumat. (Přísloví 25,2)
Jsme rádi, že i toto číslo se mohlo vydat za svými čtenáři. Omlouváme se všem, kteří zaplatili v prosinci loňského roku a přesto měli znovu vloženou složenku a na štítku „neuhrazeno“. Měnili jsme účet, účetnictví, databázi a došlo k chybě. Už je to opraveno, děkujeme za pochopení.
S přáním moudrosti a pokoje zdraví

Opět za vámi přišly KROKY. První letošní číslo má trochu jinou podobu, ale stejný obsah. Stále nám záleží na tom, aby se naši školáci dověděli víc o Bibli, o Bohu a Pánu Ježíši, o živote s Ním. Kolem nás přibývá mnoho nových informací, mnoho změn, a tak je dobře, že si můžeme připomínat ty staré stále platné pravdy a jistoty, na kterých můžeme stavět svůj život.
Bereme na vědomí, že děti méně čtou. Ale těžko se smiřujeme s tím, že nám ubývá čtenářů. Samozřejmě, že děti školáky nezůstávají – dorůstají a odrůstají, čtou časopisy jiné. Ale do sboru nepřibývají děti nové? Velmi bychom si přáli, aby v každém sboru kde je nedělní škola, odebírali aspoň jeden výtisk. To čtení je totiž nejen pro děti, ale může pomáhat i rodičům (třeba to, co píše Štěpán a Kája) a učitelky menších dětí zase inspirovat vyprávění Kubovo.
Někdo namítá, že časopis by mel být buď pro starší školáky nebo pro mladší. Takto je pro každého jen část. Ale není v rodinách víc dětí různého věku? A dospělí přečtou vždycky celý časopis, který si koupí? Sdílím se takto s vámi o moje = naše starosti. Prosím, poraďte a pomozte. Vědí všichni ve vašem okolí o tom, že by KROKY mohly chodit i k nim? Všechny čtenáře bez rozdílu věku zdravím naším přáním a pozdravem Jistým krokem správným směrem