Rubrika: Články

Krok za krokem s Ježíšem – z čísla 4/2013

DOTĚRNÉ OTÁZKY (4) – PROČ BŮH DOPOUŠTÍ UTRPENÍ?

Nepřátelské území

Abychom na tuto otázku mohli odpovědět, je třeba se vrátit na úplný začátek lidstva – do ráje. Bůh stvořil dokonalý svět a dokonalého člověka. A dal mu svobodnou vůli. Dal mu jasná pravidla k životu a také mu vysvětlil, jak to bude vypadat, když tato pravidla nebude dodržovat. To, že Eva nabídla ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého Adamovi – to by ještě nebyl takový průšvih. Ten nastal až v okamžiku, kdy si Adam ovoce vzal a s chutí se do něj zakousl. Tehdy se oběma otevřeli oči a poznali, že jsou nazí. Adam a Eva dobrovolně vstoupili na „nepřátelské území“ a opustili bezpečí Boží náruče. S nimi stojíme pod palbou ďábelských útoků i my.

Lhář a vrah !!!!

Od chvíle, kdy jsi spatřil světlo tohoto světa, jsi vstoupil do bitvy. Ďábel usiluje o tvůj život. Zpočátku mu stačí ukolébat tě některou ze lží, na kterou se chytneš jako ryba na udičku. Stvoření světa v sedmi dnech? Nemožné. Dej si na hlavu studený obklad!!! Pokud této lži uvěříš, je z tebe přesvědčený evolucionista. Další úspěšnou lží je přesvědčit tě, že v životě musíš věřit jen sám sobě a spolehnout se jen na sebe. Buď přece tvrďák, pomoc druhých nepotřebuješ. Když se necháš v této oblasti přesvědčit, stane se z tebe nezávislý a pyšný člověk. Ďáblovým cílem je odvrátit tvou pozornost od Boha a nechat tě umřít bez poznání Boží lásky. To je dokonalá vražda tvé duše – věčné utrpení v místě, odkud není návratu.

Utrpení – důsledek hříchu

Dostáváme se k vysvětlení lidského utrpení. Člověk (Adam a Eva) se rozhodl pro život bez Boha a hřích dostal zelenou. Hřích je podněcovaný ďáblovou nenávistí k Bohu i člověku. Rozmnožuje se a zatvrzuje lidská srdce proti sobě navzájem i proti Bohu samotnému. Vraždy (včetně těch hormadných v koncentračních táborech), války, potraty, závislosti (alkohol, drogy, cigarety, gamblérství), deprese, nemoci a bolesti, zvěrstva páchaná na lidech (mučení ve věznicích, týrání dětí i dospělých), sexuální zvrácenost – to je ďáblovo dílo! A kde je Bůh? Nečinně se na toto všechno dívá?

Bezpečný úkryt

Kdepak! Bůh je stratég a hned od začátku naplánoval východisko ze zdánlivě bezvýchodné situace. Bezprostředně potom, co si ďábel vydobyl svou pozici na zemi, mu Bůh jasně řekl, že přijde čas, kdy o ni přijde. Ten čas už částečně nastal před dvěma tisíci lety. Když Ježíš zemřel na kříži – Bůh natáhl láskyplně své ruce ke každému z nás ze slovy: “Skryj se před peklem v mém náručí. Uteč z nepřátelského území do bezpečného úkrytu. Já sám se za tebe postavím a ďábel nad tebou přestane mít moc!“ Prakticky to znamená, že tělem stále přebýváme na území nepřítele, ale naše duše může být zachráněna pro věčnost. Mohou přijít i těžkosti, ale v konečném důsledku se můžeme těšit na nádhernou budoucnost bez hříchu v Boží přítomnosti.

Starozákonní masakr

Čteš starý zákon a připadá ti nepochopitelné, že Bůh může milovat jen Izraelský národ. Jak k tomu přijdou ti ostatní lidé? Když budeš číst pozorně, přijdeš na to, že po celosvětové potopě zůstalo na světě jen 8 lidí, kteří se postupně rozmnožili. Těch 8 lidí přežilo jen proto, že Noe miloval Boha a nenáviděl hřích. Měla to tedy být linie lidí, kteří věděli o Bohu a sami na sobě zakusili Boží lásku a milosrdenství. Byla to linie lidí, kteří byli stejně svobodní jako Adam a Eva a nemuseli ďábla poslouchat. Ale i oni ďáblovi podlehli (je to prostě mistr lhaní) a hřích se znovu začal množit… Z rodové linie Seta se narodil Abraham, kterého si Bůh vyvolil pro oddělení židovského národa. Je složité chápat všechny souvislosti. I v samotném Izraelském národě dal Bůh pravidla. Sami Židé okusili jaké to je, když jsou Bohu neposlušní…

Svrchovanost a láska Boží

Když budeš přemýšlet o lidském utrpení, pamatuj si, že Bohu se nic z rukou nevymklo. On ví. Má rád každého člověka a každému se dává poznat. Boží láska se projevila obětováním Pána Ježíše. Boží svrchovanost a spravedlnost nejsme schopni do důsledků pochopit. Můžeme udělat jen jedno – přejít z nepřátelského tábora na stranu vítěze – na stranu Ježíše Krista. To on ďábla svou smrtí na kříži jednou provždy porazil!

Loučí se Radim

Krok za krokem s Ježíšem – z čísla 06/2013

Pán Ježíš řekl, že když Ho máme rádi, budeme Ho taky poslouchat. A dal nám úkol – získávat mu učedníky. Povím vám, jak šikovně to dělala jedna skupina dorostu.

Tři kamarádky na výletě nějak zabloudily, ujel jim autobus a další jel až za delší dobu. Zůstaly v čekárně a přemýšlely, co dál, když k nim přišla skupina mladých lidí. Byli nedaleko na pobytu a hráli celodenní hru. Rozdělili se na dvě skupiny a měli plnit několik úkolů – většinou úsměvných, legračních, ale jeden byl důležitý: pokusit se dovést k nim na chatu nějakého člověka. Odměnou jim byl nanukový dort. Ten taky v případě výhry děvčatům slíbili. Kamarádky si myslely, že jde o nějakou partu skautů nebo Brontosaurů, měly čas, tak se nechaly pozvat. Ten nanukáč dostaly, protože druhá skupina nikoho nepřivedla. Bylo pozdě odpoledne a byly pozvány, aby se účastnily programu. Četl se tam z Bible úsek z Matoušova evangelia o dvou cestách – široké a úzké a pak si něco k tomu povídali.

Na děvčata návštěva v této společnosti a s tímto programem silně zapůsobila. Cestou k autobusu ani v něm moc nemluvily, aby nenarušily atmosféru, kterou si odnášely. Jedna z nich se začala ptát přímo Boha, jestli existuje a zda jí může ukázat, že je to pravda. Měla adresu jedné z těch soutěžících, udržovaly spolu kontakt a výsledkem bylo rozhodnutí vybrat si tu úzkou cestu.

To jsem si nevymyslel, podrobně mi to napsala dívka, která od té doby po úzké cestě za a s Pánem Ježíšem jde.

Vím, že na pobytech nebo i na svých schůzkách hrajete různé hry, plníte různé úkoly. Tato varianta může být inspirací. Jistě, že taková hra se nepřipravuje jen jako využití času, ale předcházejí ji modlitby. Třeba za to, abyste potkali toho, kdo stojí na křižovatce a svoji životní cestu hledá. Abyste se s takovými lidmi – kteří jsou jistě i mezi vašimi kamarády – setkávali, vám upřímně přeje Radim

Ahoj holky a kluci a všichni, kdo máte rádi KROKY!

Pouštěj svůj chléb po vodě..

Nevím, jak si kdo z vás představuje Boha a jeho vztah k člověku, ale já osobně poznávám, že Bůh není jen neosobní vládce nebes s velkým majestátem a vznešeností. I když je samozřejmě třeba jej ctít a uvědomovat si o kolik nás převyšuje, je rovněž třeba jej chápat i jako milujícího tatínka, který chce jednoduše svým dětem čas od času udělat i radost. A co víc, ani mu nemusíme říkat, co by nás
tak nějak potěšilo! On nás dokonale zná a už dopředu ví! Moje malé svědectví je toho důkazem … Kdo z vás má rád čokoládu?
Já osobně miluju Studentskou pečeť. Je plná oříšků a sladkého
želé, které se lahodně rozplývá na jazyku. Málokdy si ji jen tak koupím, ale když už ji mám (třeba ji od někoho dostanu), schovám
si ji do nočního stolku. Počkám na příhodnou chvíli. Ta nastane v okamžiku, kdy zůstanu sama doma. Jde o rituál rychlého rozbalování aluminiové folie a pomalého vychutnávání
každé kostičky. Skončím, až z ní nezůstane ani malý kousek! Přesně takovou úžasnou Studentskou pečeť jsem nečekaně dostala při poslední návštěvě shromáždění ve Vyškově. Cestou domů jsem
si ji položila pod palubní desku v autě a přesto, že ji všichni viděli, nikdo se neodvážil mi říct, abych se rozdělila. Už mě mají přečtenou:-)

Zajímá Tě jak příběh dopadne? Objednej si časopis 2019/06 a dozvíš se nejen jak dopadl, ale najdeš v něm i hromadu dalších super příběhů. 

Jak si časopis objednat? Napiš do redakce dopis s žádostí a hlavně svou adresou, nebo nám napiš e-mail, nebo zanech tady kontakt na sebe a ozveme se 🙂